Zastávka 13

Historické jádro Přední Kopaniny tvoří statky a usedlosti při hlavní silnici a na dnešním Hokešově náměstí, které bylo kdysi součástí jezuitského dvora a kde snad stála původní tvrz. Postupně byl osídlován i terénní zlom u potoka a pozemky přiléhající k centru obce.

K obci patřily i dvě osady, a to Preláta, která se nacházejí v údolí u potoka, a Padesátník, který leží směrem k letišti a v roce 1968 byl připojen k Praze 6. Samotná obec se pak stala součástí hlavního města v roce 1974.

Sice Praha, ale přitom vesnice

V roce 1890 bylo v obci 51 domů a 357 obyvatel, o devadesát let později už to bylo 100 domů a 343 obyvatel a v současné době je v obci 278 domů a 712 obyvatel.  Nové domy vyrostly v západním cípu katastru za mostem, podél hlavní komunikace směrem k Nebušicím, u fotbalového hřiště a v údolí u potoka v ulici Nové domy. Další domy se stavějí nebo rekonstruují a noví občané přibývají.

V rámci stavebního rozvoje se ovšem bohužel také bourají typické zemědělské usedlosti v centru obce a nahrazuje je moderní zástavba. Lze ale najít i velice citlivé rekonstrukce původních stavení. Důkazem je například architektonicky zajímavě řešený dům na adrese K Padesátníku 167, který vznikl rekonstrukcí staré stodoly.

Přední Kopanina se stala vyhledávanou lokalitou především pro snadnou dopravní dostupnost do hlavního města, blízkost lesa a přírodní rezervace Šárka, ale i pro svou zajímavou historii a také proto, že i když je součástí Prahy, stále si zachovává venkovský ráz. Obec poskytuje svým obyvatelům možnost sportovního i kulturního vyžití. Udržují se staré tradice, jako je masopustní průvod či stavění májky. V obci je obchod se základním sortimentem a dvě restaurace.

Proč se ulice jmenují tak, jak se jmenují

Celková rozloha katastru obce činí 327 hektarů a v zastavěných částech je celkem čtrnáct ulic. Úřední pojmenování dostaly až poté, co byla Kopanina připojena k Praze. Do té doby mělo název pouze Hokešovo náměstí – získalo ho podle místního občana Josefa Hokeše, který zahynul během pražského povstání.

Pro ostatní ulice se užívala spíše místní jména nebo jména majitelů usedlostí, což se odrazilo i v úředním přidělení názvů. Své jméno tak získala ulice Do Roklí, ulice k Juliáně, vedoucí do lesa, kde se nachází pomník sv. Juliány, nebo ulice K Prelátům směřující k osadě Preláta. Ulice K Padesátníku se jmenuje podle polnosti o rozloze 50 korců nacházející se v blízkosti silnice směrem na Kladno. Jedna z nových ulic se jmenuje K Václavu podle sochy sv. Václava stojící na rozcestí silnic mezi Přední Kopaninou, Nebušicemi, Horoměřicemi a Padesátníkem. Další ulice pak nese jméno podle prvního doloženého vlastníka obce Budislava.

Mezi nově vzniklé ulice dále patří U Třešňového sadu, která vede do obytného komplexu vedle sportovního areálu, nebo ulice U Maří Magdaleny směřující od rotundy k opukovému lomu. V pojmenování ostatních ulic se odráží jejich směr, například K Tuchoměřicům, přítomnost nové zástavby – ulice Nové domy – nebo výrazného orientačního bodu – K Lávce, Ke Goniu (gonio je stanice pro navádění letadel ve tmě a mlze).

Tradiční názvy pořád žijí

Kromě místních lidových pojmenování, která dala jména ulicím, byly a v některých případech ještě stále jsou užívány místní názvy v intravilánu obce i mimo něj.

„Akcíz“ se nazývá dům stojící na křižovatce u Václava, kde dříve bývala takzvaná potravní čára. Ta vznikla v roce 1921 a vybíral se zde poplatek z povozů a potravní daň z potravin dovážených na území Velké Prahy. „Ve vodotoči“ se říká mírnému sklonu polí mezi obcí a akcízem, kde se drží voda. „U Juliány“ se nazývá křižovatka lesních cest v lese severovýchodně od obce.

Polnosti patřící k zemědělským usedlostem dostaly jméno podle majitelů: „Josefovic pole“, „Šrajerovic pole“… Bráně vedoucí do původního jezuitského dvora se odnepaměti říká „Průjezd“.

Dům č. p. 6 stojící nad sjezdem do ulice K Prelátům patříval rodině Klikových a dodnes je nazýván „Klikovnou“, ulice pod ním pak „Klikačkou“. „U císařské silnice“ nebo také „Dlouhá míle“ se říká polím táhnoucím se k hlavnímu tahu na Kladno – tuto cestu nechala upravit a lípami osázet císařovna Marie Terezie.