Zastávka 11
Jedenáctá zastávka se nachází u altánku na konci lesa. Dále budete pokračovat po cestě, která povede mezi polem a loukou směrem k obci.
Souřadnice této zastávky: 50.1233961N, 14.3061075E
Souřadnice následující zastávky: 50.1218303N, 14.3034722E
Právě se nacházíte v Tuchoměřickém lese. Stejně jako každý jiný les patří k našemu národnímu bohatství. Přináší trvalý užitek lidem i živým organismům – ale jen díky tomu, že se v něm rozumně hospodaří. Pojďme se podívat, jak taková péče o les vypadá.
Co všechno musíte udělat, než vám vyroste les
Než vyroste les, trvá to desítky let. To ovšem neznamená, že během té doby lidé, kteří se o lesy starají, tedy lesní hospodáři, sedí se založenýma rukama. O porost je nutné pečovat pravidelně. Bez nadsázky – téměř každý den. Co je tedy nutné všechno dělat, než vyroste přesně takový les, v jakém právě jste?
Pravidelně obnovovat porost
Les je nutné neustále obnovovat. Když se vytěží dospělý porost, lesní hospodáři se musejí postarat, aby vyrostla nová generace stromů. Obnovují se porosty starší než 80 let anebo porosty, které byly zničeny nějakou kalamitou (vítr, sníh, kůrovec). Porosty některých listnatých dřevin a modřínu se obnovují ve vyšším věku – nad 120 let.
Všude, kde je to možné, je vhodná obnova přirozenou cestou, tedy náletem semen ze stojících stromů. Právě tento postup, kdy se jemně vykacují jednotlivé stromy a podporuje se tak přirozená obnova, se týká právě Tuchoměřického lesa.
Tam, kde to podmínky nedovolí, například při nevhodné druhové skladbě starého porostu, se provádí obnova umělá. To znamená buď vysadit na malé holiny sazenice, nebo dát pod prosvětlený starý porost takzvanou podsadbu.
Pečovat o nejmenší stromky
Pokud má být lesní porost kultivovaný, mladé stromky – zhruba do sedmi let života – je nutné chránit před nežádoucími vlivy. Ochrana spočívá ve vysekávání nebo chemickém ošetření bylinné vegetace, která by mladé stromky zadusila, a také v zabránění tomu, aby stromky okousala lesní zvěř. Ochrana může být buď celoplošná – tedy oplocením –, nebo individuální – nejčastěji různými repelenty.
Vychovávat stromy
Přibližně od deseti let věku je třeba mladé porosty „vychovávat“.
Nejprve takzvanými prořezávkami, kdy se snižuje počet stromků na ploše tak, aby měly dost prostoru pro rozvoj korun i kořenů. Lesní hospodáři zároveň upravují druhovou skladbu a řeší zdravotní stav stromů. Je žádoucí podporovat maximální množství druhů dřevin v porostech, aby byla zajištěna druhová diverzita. To se týká i Tuchoměřického lesa, kde v některých porostech můžete napočítat přes deset druhů dřevin.
Když se strom dostane do středního věku, zásahům se říká probírky a mají stejný cíl jako prořezávky. Možná jste si všimli, že na některých kmenech jsou namalované tečky – a ty se týkají právě probírek. Tečkami se označují stromy určené pro takzvanou výchovnou těžbu. Jejím cílem je zajistit prosperitu vývoje lesa i s přihlédnutím k možné změně klimatu a jejímu negativnímu vlivu na zdravotní stav lesa.
Probírky končí většinou po osmdesátém roce věku porostu. Pak už se hlídá jen jeho zdravotní stav a kvalita – dokud nedojde k další obnově.
Chránit les ve dne i v noci
Dobrý lesní hospodář chrání les po celou dobu jeho existence. Sleduje jeho zdravotní stav, stabilitu a odolnost například proti bořivým větrům, sněhu nebo pozdním mrazům a podle toho provádí v lese zásahy.
Zvláštní pozornost se věnuje hmyzím škůdcům. Vyhlášky k lesnímu zákonu stanovují druhy kalamitního hmyzu i termíny nutných kontrol, jejichž dodržování pak kontroluje orgán státní správy lesů. Mezi kalamitní hmyz řadíme druhy, které mohou způsobit škody velkých rozměrů, jako jsou například lýkožrout smrkový, bekyně mniška a řada dalších.
Samostatnou kapitolou jsou škody vzniklé lesními požáry, ke kterým dochází často i nezodpovědným chováním návštěvníků lesa.
Občas těžit dřevo
Těžba dřeva je zdrojem příjmů z lesního hospodářství. Většina vydělaných peněz se ovšem investuje zpět do obnovy lesa a do péče o něj. Vytěžené dříví je cenná surovina, a tak se při prodeji dbá na správné vytřídění a náležité zhodnocení.
Těžba a přibližování dříví na místa, odkud je možné ho odvážet, jsou dnes už značně mechanizované činnosti – kromě motorových pil se používají i různé těžební stroje a vyvážecí soupravy.
Tuchoměřický les patří mezi lesy hospodářské. Hospodaření je ovšem pro jeho vlastníka dosti ovlivněno zájmy místních obyvatel, kteří chtějí les využívat k odpočinku a dalším aktivitám.
Rozhodnout se, že je péče vůbec nutná
Jednou z možných forem vývoje lesa je přirozený vývoj, který lze považovat za určitý experiment využívaný zejména na menších plochách. Ve snaze o komplexní přístup k lesnímu hospodaření se na velkých plochách téměř nevyužívá. Příroda má významnou samoobnovitelnou schopnost a s hospodařením v určitých fázích vývoje lesa pomáhá.
Velkoplošně ponechávání porostů jejich přirozenému vývoji se využívá převážně v národních parcích. Myšlenka ponechávat lesy samovolnému vývoji významně rozděluje odbornou veřejnost.
Text: Miroslav Pecha
Foto: Miroslav Pecha, archiv Lesnického parku Křivoklátsko
Lesní hospodářství v ČR
Lesy pokrývají více než třicet procent území našeho státu a ve většině z nich se hospodaří. Lesní hospodářství je postaveno na principech trvalé udržitelnosti a má tři základní pilíře:
Ekonomický pilíř. Zajišťují se finanční prostředky pro chod celého lesního hospodářství a část zisku odchází do státního rozpočtu. Na hrubém domácím produktu se lesní hospodářství podílí 1,5 procenta, ale pokud by se započítávaly i další funkce lesů – vodohospodářská, klimatizační, zdravotní, rekreační, ekologická, půdoochranná atd. –, bylo by to mnohem více.
Ekologický pilíř. Lesní hospodářství zajišťuje, že vzniká prostředí pro život organismů vázaných na lesy.
Sociální pilíř. Lesnictví zaměstnává velké množství obyvatel, zejména na vesnicích.
Text: Miroslav Pecha
Foto: Miroslav Pecha, archiv Lesnického parku Křivoklátsko
Kdo vlastní lesy v naší zemi
Podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR z roku 2020 je struktura vlastnictví lesů následující:
Státní lesy – 53,76 % rozlohy (Lesy České republiky, s.p. – 44,37 %, Vojenské lesy a statky ČR, s.p. – 4,71 %, Ministerstvo životního prostředí – 3,65 %, krajské lesy – 0,09 %, ostatní lesy – 0,94 %).
Fyzické osoby – 19,12 % rozlohy.
Obce a města – 17,19 % rozlohy.
Církevní a náboženské společnosti – 5,32 % rozlohy.
Právnické osoby – 3,41 % rozlohy
Lesní družstva – 1,19 % rozlohy.
Text: Miroslav Pecha
Infografika: Jan Hlaváč
Foto: Lesy ČR
Kde všude se využívá dřevo
Dřevo je naše nejvýznamnější obnovitelná surovina s velmi širokou škálou využití napříč moderními průmyslovými odvětvími. V různých formách se s ním můžeme setkat ve stavebnictví, nábytkářství, energetice, papírenství, chemickém a dopravním průmyslu, při výrobě sportovního náčiní, hudebních nástrojů atd. Jeho význam se bude zvyšovat na úkor fosilních surovin. Funkce lesníka bude mít v budoucnu zásadní roli.
Bez dřevěných prvků si nedovedeme představit interiéry domů, vybavení kuchyní či dílen. Stále více jsou oblíbené dřevostavby. Se vzrůstajícím využitím produktů ze dřeva se počítá i v automobilovém a leteckém odvětví.
Bez dřeva se neobejdou výrobci papíru, tiskovin, obalového materiálu či hygienických potřeb.
V současnosti už dokážeme dřevo chemicky rozložit a získané látky a deriváty využít. Umíme takto vyrobit hmotu s vlastnostmi klasických plastů z ropy, vytvořit vlákno a utkat látku nebo získat ze dřeva chemickou cestou pohonné hmoty. V budoucnosti nás s rozvojem technologií budou v tomto směru čekat dnes netušené možnosti.
Text: Miroslav Pecha
Foto: archiv
Lesníci potřebují myslivce
Myslivost je s lesním hospodářstvím úzce spjata. Zajišťuje péči o zvěř a odpovídající rovnováhu mezi množstvím zvěře a lesním ekosystémem v kulturní krajině.
Početní zastoupení jednotlivých druhů zvěře se v čase mění. V minulosti převládala takzvaná drobná zvěř – zajíci, bažanti, na polích koroptve. Dnes dominují druhy zvěře spárkaté – srnci, jeleni či divoká prasata. Lokálně narůstají i početní stavy zvěře nepůvodní – muflonů, jelenů sika a daňků. Problémem je zejména přemnožení černé zvěře, tedy divokých prasat, která působí značné škody na polích.
Text: Miroslav Pecha
Foto: archiv Lesnického parku Křivoklátsko
Lesníci chrání přírodu
Ochrana přírody je přirozenou součástí trvale udržitelného hospodaření v lesích. Jsou to právě lesníci, kteří citlivými zásahy, které v lesích provádějí, pozitivně ovlivňují zdravotní stav, stabilitu i druhovou různorodost porostů.
Ve všech lesích se hospodaří podle plánů, které schvalují na dobu deseti let orgány státní správy a orgány ochrany přírody, což garantuje kvalitu hospodaření. Česká republika má jeden z nejpřísnějších lesních zákonů na světě.
Velká území se zachovalými přírodními hodnotami mohou být vyhlašována za národní parky nebo chráněné krajinné oblasti, menší území pak za přírodní nebo národní přírodní rezervace.
Některé druhy rostlin nebo živočichů, jejichž existence je z nějakého důvodu ohrožena, mohou být chráněny jako samostatné druhy. V lesích je to například tis červený.
Velký význam pro obnovu a ochranu lesa mají jeho obyvatelé z živočišné říše. Například ptáci likvidují hmyzí škůdce, denní i noční dravci loví myši a další drobné hlodavce. Někteří ptáci rozšiřují semena stromů do vzdálených míst, kam by se sama nikdy nedostala. Divoká prasata kypří půdu a konzumují velké množství lesních škůdců.
Text: Miroslav Pecha