Zastávka 4

Čtvrtá zastávka se nachází na rozcestí u oploceného domku, kde je regulační stanice plynu. Dále budete pokračovat severozápadním směrem podél domů ulicí Do Roklí.

 

Souřadnice této zastávky: 50.1132942N, 14.2899553E

Souřadnice následující zastávky: 50.1153561N, 14.2891347E

Nacházíte se poblíž jižního cípu opukového lomu. Zhruba 80 metrů směrem na západ je koryto Kopaninského potoka. Až si o něm přečtete několik základních údajů a vyluštíte čtvrtou část Eliasova kódu, vydáte se svažitou severozápadní cestou do dolní části obce. Na další zastávku narazíte asi po 300 metrech.

Kopaninský potok

Potok, kterým protékala minulost

Přední Kopanina se dělí na část „horní“, kde je historické centrum, a část „dolní“, která byla průběžně osidlována později. Dolní částí, kam brzy sestoupíme, protéká Kopaninský potok, který byl v minulosti významným zdrojem vody pro celou obec. Do horní části se odtud voda často dovážela, neboť v centru jí byl nedostatek.

 

Kde je vůbec pramen?

 

Kopaninský potok protéká pod strání kousek pod vámi a podstatná část naší cesty povede víceméně kolem něj. Často se uvádí, že potok pramení v areálu ruzyňského letiště, ale tak jednoduché to není.

 

Při přestavbě čistírny odpadních, splachových a kontaminovaných vod Letiště-jih totiž původní pramen prakticky vyschl a tok je sycen vodami z čistírny, průsaky ze zemědělské půdy a splachy. Potok vydatně posiluje pramen v údolí, který najdete v ulici Do Roklí u č. p. 34 (místu se říká studánka „u Doušů“). Je velmi vydatný a některé studie dokonce uvádějí, že je dnes hlavním zdrojem Kopaninského potoka.

 

Zmizelé nivy, mokřady a rybníčky

 

Potok je dlouhý 4,4 kilometru, má průměrný sklon 2,05 procenta a jako pravostranný přítok se mezi Tuchoměřicemi a Statenicemi vlévá do Únětického potoka.

 

V místech, kde se nachází následující zastávka stezky, je potok sveden do trubek a zhruba 300 metrů vede pod zemí. Když se dostane opět na povrch, protéká regulovaným korytem dolní částí obce až do míst, kde končí hustší zástavba a začíná cesta vedoucí k osadě Preláta (zastávka číslo 7). V tomto úseku doznal tok potoka v minulosti zásadních změn. Ještě v první polovině 19. století zde bývaly nivy, mokřady a soustava rybníčků. Dnes je tok nenápadný a obklopují ho zahrady a domy.

 

Dále Kopaninský potok pokračuje přirozenou cestou k osadě Preláta a skrze ni a jeho koryto je regulováno jen protipovodňovou ochranou. Na konci osady (zastávka číslo 9) tok pokračuje víceméně divoce lesem až k soutoku s Únětickým potokem.

Text: Jan Vymazal

Foto: Jan Hlaváč, Mapy.cz

Co jsou mokřady

Mokřady jsou nejčastěji definovány jako oblasti, které jsou zaplaveny mělkou vodou nebo je půda sycena vodou dostatečně dlouhou dobu, aby se v půdě vytvořily anaerobní podmínky (tedy prostředí bez kyslíku). V nich pak přežívají pouze některé rostliny, takzvaná makrofyta, která mají velmi porézní tkáně, jež umožňují pasivní difúzi kyslíku z nadzemních částí do kořenů a oddenků. Příkladem takových rostlin jsou například rákos obecný, orobinec širokolistý nebo blatouch bahenní.

 

V České republice patří mezi nevýznamnější typy mokřadů rašeliniště, nivy potoků a rybníky. V dřívějších dobách byly nejčastějším typem mokřadů mokré louky, kterých však vzhledem k melioracím zemědělské půdy výrazně ubylo.

 

V povodí Kopaninského potoka se mokřady, většinou rákosiny, vyskytovaly v minulosti v místech, která byla při větších průtocích zaplavena. Po regulaci potoka k této situaci již nedochází.  

Text: Jan Vymazal

Foto: archiv, Jan Hlaváč

Jak potok měnil krajinu

Území, kde se rozkládá Přední Kopanina, náleží ke geomorfologickému okrsku Hostivická tabule, který je částí podcelku Kladenská tabule, respektive celku Pražská plošina. Nadmořská výška katastru obce se pohybuje v rozmezí 280 (v údolí potoka v části Preláty) a 356 (na jihu katastru severozápadně od osady Na Padesátníku) metrů. Oblast je odvodňována Kopaninským potokem do potoka Únětického a dále do Vltavy.

 

Tvary zdejšího povrchu byly v minulosti formovány hlavně erozní činností Kopaninského potoka a rozdílnou odolností hornin skalního podkladu vůči zvětrávání. Vodoteč se v katastru obce nejprve zařízla do druhohorních opuk a pískovců a posléze i do starohorních (neoproterozoických) břidlic, prachovců a buližníků tvořících jejich podklad.

 

Původní parovinu tak rozčlenilo údolí, jehož nejstrmější svahy sestupují od jádra obce k potoku a hloubka zde činí až kolem 80 metrů.

 

Reliéf částečně ovlivnila i tvorba svahových sedimentů, a to hlavně v levobřežní části obce. Na celkovém rázu se také významně podepsala činnost člověka. Hlavně těžba opuk a pískovců v několika stěnových lomech a úpravy svažitého terénu značně pozměnily původní terén v jihozápadní části Přední Kopaniny.

Text: Jan Zavřel

Foto: archiv ÚMČ Praha – Přední Kopanina, Tomáš Holeček

Mapa naučné stezky